OBSAH WEBU

JINÉ WEBY

Špatná nálada?

Rodinný ovocný lihovar Žufánek prodává lepší náladu prvotřídní kvality v e‑shopu Lepší nálada.cz

Upozornění: nabízené nápoje mohou zrychlovat krevní oběh a způsobovat lepší náladu.

Přehled a popis druhů likérů a lihovin

V tomto přehledu samozřejmě nejsou uvedeny všechny likéry a lihoviny, které se v současné době vyrábějí. Při psaní tohoto textu jsem víceméně vycházel ze starých receptur našich dědů a pradědů, abych čtenářům alespoň trochu přiblížil jaké likéry a lihoviny byly u tehdejších náročných konzumentů v oblibě.

Absinth

Vyrábí se ve dvou druzích: francouzský (Extrait d'Absinthe) a švýcarský. V chuti ani síle není pronikavých rozdílů a způsob použití zůstává stejný: lihovina se mísí s vodou, v níž způsobuje mléčné, někdy nažloutlé zakalení. Tento jev lze vysvětliti tím, že zředěním se vyloučí éterické oleje (silice), obsažené v lihovině a ve vodě jinak nerozpustné.

Těchto olejů obsahuje absinth značné množství a to až 5 g v jednom litru. Bývají to již zmíněné silice pelyňková, fenyklová, anýzová, pomerančová, citronová aj.

Absinth je lihovina neslazená, hořká a obsahuje 50 až 72 % alkoholu. Barva je zelená.
Další podrobné informace: O Absintu

Je třeba ještě dodat, že pro umocnění absinthové nálady je vyžadována kvalitní absinthová sklenice z těžkého litého skla.

Skutečně nádherná je absinthová sklenice Périgord.
nebo též Absintová sklenice Žufánek Obě sklenice mají luxusní vzhled avšak nízkou pořizovací cenu.

Další absintové příslušenství, Absintový cukr, lžičky, Absintové fontány apod. si prohlédněte zde.

Prázdné absintové sklenice je pak třeba ještě naplnit:
Absinthe St. Antoine 70 %
Mansinthe 66,6 %


Likér Agavero

Mexický likér vyráběný od roku 1857 v oblasti Jalisco, což je oblast hlavní produkce destilátu Tequily.
Základem pro přípravu likéru je roční destilát Tequila Reposado a minimálně dvouletý Tequila Anejo.

Ke směsi obou destilátů je pak přidán speciální bylinný výtažek a esence z Damiány.
Damiána, posvátná rostlina Aztéků, je dnes často používána jako antidepresivum, s dávno známými afrodisiakálními účinky a dalšími příznivými vlivy na lidský organismus. Více viz Damiána.
Ačkoliv je likér připraven z destilátů Tequila, jeho chuť a vůně je úplně jiná, od Tequily zcela odlišná.

Chuť likéru je spíše těžká, hedvábná, sladce bylinná se zřetelnou dominancí Damiány a sladkým podtónem agave.
Pach alkoholu je skrytý, takže likér je vhodný i pro denní pití.
Doznívání chuti je krátké, sladké s bonbonovým aromatem.
Magazín Wine Enthusiast udělil tomuto likéru vysoké hodnocení 90 až 95 bodů ze 100 možných a zařadil jej mezi nejlepší likéry roku 2006.

Agwa de Bolivia likér z listů Coca

Likér se vyrábí v Holandsku, základem jsou listy divoce rostoucí Koky dovezené do Evropy z bolivijských And, doplněné poměrně velkým množstvím dalších bylin včetně čínského zeleného čaje, argentinského černého čaje, africké máty peprné, amazonských semen guarana, květy levandule a kořene žen–šen.
Listy koky jsou nejprve samostatně macerovány v silném obilném alkoholu, macerát je potom destilován na výslednou stupňovitost asi 80 % alkoholu.
Po odležení a odstranění kokainových alkaloidů jsou přidány další výše jmenované byliny.

Nakonec je výrobek zředěn asi na 30 %, přislazen cukrem a po uležení stáčen do efektních hranatých lahví.
Recepty na míchané nápoje s použitím likéru Agwa de Bolivia, jmenovitě Bolivian MojitoAmsterdam Martini na webu Cocktail Enthusiast a objednávka likéru v e‑shopu.

Apricot - brandy (viz Meruňkovice)

Alaš

Je nasládlý až sladký likér upravovaný mnohdy až do hustoty krémů. Síla je 30 až 50 % chuť převážně kmínová, doplněná řadou jemných příchutí vedlejších. Chuti alašové užívá se také u krystalových kmínek. Alaš je čirý, bezbarvý.

Angostura

Je hořká, žaludeční lihovina, určená k podporování trávení, tedy aperitiv. Bývá nepatrně přislazena. Barva je tmavohnědá.

Anisette

Francouzská a holandská jsou likéry chuti převážně anýzové.

Arak

Pravý, východoindický arak, je ušlechtilá lihovina, vyrobená destilací zakvašených šťáv palmových nebo třtinové melasy.
V obou případech se provádí zakvašování pomocí rýže, rozvařené na kaši a podrobené za přísady kvasničných kultur dalšímu procesu, počínajícímu zcukřením obsaženého rýžového škrobu a končícímu silným rozmnožením kvasnic. Teprve potom se přidává melasa nebo palmová šťáva. Tím počíná vlastní, pozvolné kvašení, po kterém se přikročí k destilaci.

Obchodním střediskem araku je Holandsko.

Arak svou vůní i chemickým složením je podobný pravému rumu, mívá však o něco méně esterů a volných kyselin. Alkoholu má 50 až 60 %, nesmí však u pravého zboží klesnouti pod 50 %.
Řezaný arak má nejnižší hranici 40 %. Barva araku je slabě žlutá, nebo je bezbarvý vůbec. Vyrábí se též uměle z tresti.

Armagnac (viz Cognac)

Becherovka

Původní karlovarská hořká lihovina. Jinde se vyrábí pod názvem Karlovarský hořký likér, Karlovarská hořká apod.

Původní likér byl vyráběn přímo z bylin, (např. recept Johann Becher z roku 1866, který má velice pěknou sestavu drog a bylin. Nyní se vyrábí z pravého bylinného extraktu. Bývá mírně přislazena (6 až 9 %). Barva nažloutlá až žlutozelená.
Další informace u firmy Jan Becher.

Benedictine

Drahý francouzský likér světové pověsti, vyráběný ode dávna tamními klášterními mnichy. Jeho charakteristická chuť je mnohými výrobci napodobována s větším či menším, vždy však pracně dobytým úspěchem a se značným finančním nákladem, neboť recept je velmi komplikovaný a jeho původní znění je úzkostlivě tajeno. Rovněž název Benedictine je přísně chráněn a jeho zneužití je stíháno.

Likéry tohoto druhu se tudíž vyskytují pod názvy, které připomínají původ slavného likéru jako Klášterní tajemství, Klášterní likér, Nuncius a pod.
V chuti je benediktinský likér mírně nahořklý, ve složení pak převážně bylinný a je doporučován i jako žaludeční dietetický prostředek. Barva je zlatožlutá.

Boonecamp (Boonecamp of Maagbitter)

Silná, pronikavě hořká lihovina, původu holandského. V jiných zemích se vyrábí pod stejným názvem různými výrobními postupy. Kvalitní druhy obsahují vždy bohaté množství bylinných látek, ať již jsou získány destilací nebo extrakcí, či vpraveny do výrobku ve formě dobré esence bylinné.
Bývá nepatrně přislazen (1,5 až 3 %) a užívá se jej víceméně jako léku. Barva je tmavohnědá.

Brandy

Znamená všeobecně pálenku, u nás rozumí se pod tím názvem tuzemský destilát vína, tedy cognac. Názvu Cognac se smí však užívati dle madridské konvence jen pro výrobky z oblasti Cognacu. Brandy umělý se vyrábí z tresti a je výčepní náhražkou destilátu.

Cachaca (Cachaça)

Brazilský destilát Cachaça se vyrábí ze šťávy vzniklé prvním vylisováním cukrové třtiny. Sklizená třtina se nejprve pere v čisté vodě, načež se lisuje na válcových lisech opatřených velkými kovovými válci. Tím se získá třtinová šťáva která se ještě před stočením do kvasných nádob čistí filtrací.

Potom se přidá zákvasek obsahující obvykle kromě kvasničných kultur také kukuřičnou mouku, nebo loupanou rýži, popřípadě jiné obiloviny. Tyto obilné přísady v zákvasku dodávají hotovému destilátu charakteristickou chuť. Přesné složení zákvasku jakož i doba kvašení a další manipulace se šťávou je součástí receptu který jednotliví výrobci pečlivě střeží.

Třtinová šťáva se ponechá kvasit po dobu jednoho až tří dnů, což záleží na teplotě okolí, a potom se destiluje při teplotě 90° C. Schlazený destilát se potom ještě filtruje.

První frakce destilátu je velice silná a nazývá se cabeceira. Používá se jako přísada do některých likérů.

Druhá frakce destilátu se nazývá cachaça boa. Je určena k dlouhodobému uležení v dřevěných sudech.

Třetí frakce destilátu má název água fraca a vrací se obvykle k další destilační várce.

Stupňovitost hotového výrobku bývá nejčastěji 39 až 48 %.

Nejjemnější cachaca se nechává uležet v sudech z evropského nebo amerického dubu, exotická příchuť destilátu se získává ležením v sudech vyrobených ze stromů rostoucích v Brazilii. Jsou to ponejvíce: amburana, cedr, freijó, garapa, balzové dřevo, vinhático, jequitibá a další.

Ležením v sudech se destilát zjemňuje a nabývá podle délky uležení žlutou, jantarově žlutou, zlatou až karamelovou barvu.

Cachaça YPIOCA EMPALHADA OURO destilovaná z čisté vylisované třtinové šťávy, uležená po dobu dvou let v sudech z brazilského balsamového dřeva má zvláštní exotickou chuť a exluzivní zlatou barvu. Láhev je ručně opletená slámou z palmy Carnauba. Destilát objednávejte zde.

Cachaça YPIOCA EMPALHADA PRATA destilovaná z čisté vylisované třtinové šťávy, uležená po dobu dvou let v sudech z brazilského dřeva freijo (typické pro oblast Ceara) má zvláštní jemně kořenitou chuť a křišťálovou barvu. Láhev je ručně opletená slámou z palmy Carnauba. Destilát objednávejte zde.

Cognac

Destilát z vinných hroznů, je na prvním místě mezi ušlechtilými lihovinami. Svůj název má dle francouzského města Cognacu, kde byl nejdříve vyráběn. Jinak bývá nazýván též Eau de vie (voda života) de Cognac, de Charente (vinný kraj francouzský), Cognac fine Champagne a pod. Též je používán název Armagnac.

Výroba cognacu vyžaduje značné zkušenosti a praxi.

Odchylky ve výrobních metodách, druzích použitého vína, místě a způsobu uležení atd. způsobují značné rozdíly aroma, chuti, i celkové charakteristiky získaného destilátu; tím lze vysvětlit, že původní cognac francouzský, zvláště předních značek (Martell, Henessy, Courvoisier a j.) zaujímá stále vedoucí místo a udržuje dodnes pověst nedostižnosti.

Stupňovitost cognacu je nejméně 38 % a v této síle se pokládá za zboží pravé i když vzniklo snížením původního alkoholického obsahu, který obnáší 50 až 70 %. Tato síla se dociluje předestilováním prvého destilátu, který bývá velmi slabý a je zván břečka.

Jednotlivé podíly (frakce), získané při destilaci, se zachycují zvlášť a upotřebí se dle jejich vlastností a kvality.

Ležením v sudech dostává pak destilát nejen svou zlatohnědou barvu, ale i aroma a chuť, tedy všechny charakteristické vlastnosti cognacu. Působí zde okysličování a jiné chemické procesy, které průběhem uležení samovolně vznikají a probíhají. Proto se kvalitní druhy cognacu podrobují co nejdelšímu několikaletému uležení.

Kvalitní druhy starého cognacu vykazují někdy i menší stupňovitost než 38 %, což však není na závadu, jestliže toto snížení vzniklo následkem dlouhodobého ležení a odpaření části alkoholu. Toto odpaření činí asi 0,5 % za jeden rok, nemá však nepříznivý vliv na jakost cognacu, která se posuzuje v prvé řadě dle jemnosti buketu a ucelené, typické chuti.
Řezaný cognac musí obsahovati nejméně 35 % alkoholu. Oba druhy, pravý i zředěný, musí obsahovat jistá množství esterů a kyselin a vykazovat reakci na furfurol. Kromě toho musí být prokazatelná přítomnost vyšších alkoholů.

Cointreau

Francouzský likér pomerančové příchutě, podobný likéru Curacao.

Cordial

Název pro jemné likéry tabulové a desertní, sladké i nahořklé. Nejznámější je Cordial Medoc, jemně nahořklý, žaludeční likér s přísadou vína.

Curacao

Původně francouzský a holandský likér chuti převážně pomerančové. Curacao jsou cizokrajné plody zelené barvy, z jejichž kůry, podobně jako z kůry pomerančů a citronů se dobývá silice curacaová. Likér pod tímto názvem uváděný je však zpravidla v chuti bohatší a složitější, neboť obsahuje zpravidla různé další přísady, základní chuť pomerančovou doplňující. Bývá přislazen asi 25 - 30% cukru a je buď bezbarvý, nažloutlý nebo zelený, někdy i modrý.

Čert

Známý žaludeční nahořklý žaludeční likér. Je řízný, někdy až pálivý, ač jeho stupňovitost nepřevyšuje obvykle 40 %. Typickou vlastností Čerta jeho značná hustota, která se dociluje tím, že kromě sirupu z cukru řepného přidává se sirup škrobový (bramborový) zvaný glukóza, která se vyznačuje vysokou hustotou při poměrné malé sladivosti. Barva Čerta je tmavě hnědočervená.

Domaine de Canton – zázvorový likér

Úplně poprvé byl zázvorový aromatický elixír připraven v 19. století v Indočíně ve Francouzské kolonii Siam, (nynější Thajsko) na statku zvaném Domain de Canton.

Původní likér byl připraven macerací zázvorových kořínků ve francouzském bílém koňaku a velmi brzy se stal populární mezi francouzskou koloniální aristokracií.

Likér Canton vyrobil John Cooper, syn známého dovozce Chambord N.J. Sky Cooper.
Tato firma představila původní elixír jako asijský zázvorový likér s názvem Canton v roce 1980.

Původní předpis na likér byl později upraven na základě inspirace tradiční asijskou kuchyní a doplněn medem z pomerančových květů a vanilkou dvakrát macerovanou společně se zázvorem a kořenem žen–šen v koňaku VSOP z oblasti Champagne.

Po několikaletém uležení v dubových sudech byl pak představen první prémiový zázvorový likér přicházející na trh v nádherné a výrazné láhvi ve tvaru bambusového stonku.

Ačkoliv američané po distribuci likéru do USA v roce 2008 nejprve nad kombinací zázvoru a medu nevěřícně kroutili hlavami (dokud likér neokusili), v našich zemích, zejména na Moravě se běžně pije odvar zázvoru s medem preventivně proti chřipce a nachlazení. Není též bez zajímavosti že zázvor má též významné afrodisiakální účinky.
Rozhodně si přečtěte zajímavý článek o zázvoru umístěný na tomto webu.

Barva likéru je přírodní, bledě žlutá, vůně jemně zázvorová, chuť je zprvu sladce zázvorová s lehkým náznakem vanilky a medu, později hladká a vyvážená s výrazným nutkáním k dalšímu usrkávání.

Likér Domaine de Canton je velmi často používán jako součást mnoha míchaných nápojů, jejichž recepty jsou uvedeny v oficiální flashové prezentaci domainedecanton.com.

Likér je výborný například i v kombinaci s vanilkovou zmrzlinou. Doporučuje se podávat vychlazený, popřípadě s jemně drceným ledem, ale lze jej podávat též jako grog nebo punč tak, že do dvou dílů horkého čaje, saké nebo jablečného moštu přidáme jeden díl likéru Domaine de Canton a servírujeme v čajovém šálku.

Likér Domaine de Canton objednávejte zde.

Classic Ginger Martini připravíme ze dvou dílů vodky, dvou dílů Domaine de Canton, přidáme trochu citronové šťávy a podáváme ve vychlazené martini sklenici ozdobené kolečkem citronu.

Další recepty na drinky s likérem Domaine de Canton:
cocktails.about.comcocktailbuzz.blogspot.com


Eau de vie

Voda života. Pod tímto názvem doplněným bližším určením, bývá někdy uváděn cognac a vinný líh, nebo i jiné destiláty, např.

  • Eau de vie de noix (ořechovka)
  • Eau de vie de péches (broskvovice)
  • Eau de vie de prunes (slivovice) a pod.

Eccau

Velmi hustý a silný likér chuti kmínové (alašové), jehož zvláštností jsou usazené krystaly cukru na dně, někdy i na stěnách láhve.
Pro tento svůj zvláštní vzhled bývá také zván ledová kmínka, nebo krystalová kmínka. Krystalizace se docílí přesyceným roztokem cukru. Svou hustotou spadá do kategorie krémů, neboť obsah cukru bývá až 50 % přičemž stupňovitost je rovněž co možno nejvyšší. Likér je bezbarvý, vyjímečně světle fialový.

Encian

Cizí název pro lihovinu, vyráběnou v alpských krajích destilací hořcového kořene. U nás jest podřadného významu, ač jinak se hořcový kořen zhusta používá.

Fernet

Pronikavě hořká žaludeční lihovina, užívaná spíše jako lék.
Původní italský Fernet Branca (Fratelli Branca, Milano), ale i Fernet Stock je nejznámějším a nejpropagovanějším aperitivem a jeho název je přísně chráněn.

V pozdější době byla uvedena na trh celá řada obdobných výrobků, u nichž se výrobci snaží co nejvěrněji vystihnouti chuť a účinky Fernetu původního užívajíce ovšem místo původního jména nebo značky vlastní (Fernet - Stock, Fernet - Cora a pod.) nebo prostě názvu Fernet.
Síla Fernetu bývá asi 45 %, cukr nemá obsahovati vůbec, barva je temně hnědá.

Genevre

Pálenka se silnou příchutí jalovce, bez cukru nebo nepatrně přislazená. Oblibě se těší v Holandsku a Belgii; bývá buď bezbarvá nebo nažloutlá.

Gin

Anglická jalovcová pálenka obdobná holandskému Genever. Obě lihoviny odpovídají naší borovičce a jsou buď bez cukru, nebo mírně přislazeny (nejvýše 10 %).

Griotte

Sladký višňový likér charakteristického aroma a značné hustoty, dle které je možno jej řaditi mezi krémy. Lihu neobsahuje zpravidla více jak 25 až 30 %.

Kvalitní Griotka obsahuje 20 až 25 % čisté višňové šťávy, která tvoří základ tohoto likéru; ostatní přísady, jako rum, slivovice a různé látky aromatické a kořenité doplňují a zaokrouhlují její charakter.

Vzhledem k vysokému obsahu višňové šťávy nelze pravou Griotku vyrábět jen z tresti a všechny výrobky tohoto druhu tj. bez pravé višňové šťávy jsou likérem vyloženě umělým, u kterého bylo aroma ovoce napodobeno.
Na rozdíl od trestí je možno používat ovocné extrakty, které používají pravou višňovou šťávu. Griotka se nebarví. Má krásnou, tmavočervenou barvu, kterou jí dodává přírodní višňová šťáva.

Chartreuse

Jeden z nejznámějších a také nejdražších světových likérů, protějšek slavné Benedictine. Originál pochází z prastarého kláštera Chartreux v Grenoblu v jižní Francii, kde byla tamními mnichy přísného řádu Kartusiánů, založeného již roku 1084, výroba proslaveného likéru založena.

Úspěchy Chartreusky pohnuly mnohé výrobce v celém světě k pokusům o docílení dobré napodobeniny. Výsledky byly velmi různé a finanční oběti, které si podobné pokusy vyžádaly, odradily již četné výrobce od dalšího úsilí.

Přece však vzniklo několik velmi dobrých značek, které úspěšně vystihují typickou chuť původní Chartreusky a jsou cenově mnohem přístupnější.
Adjustace a vzhled láhve jsou ovšem přizpůsobovány původnímu vzoru. Místo názvu Chartreuse bývá užíván též název Carthäuser.

Původní francouzská Chartreuse obsahuje asi 56 % lihu, jinak se vyrábí obvykle v síle 40 až 45 %.
Chuť je mírně nasládlá, po požití zvolna hořknoucí. Vyrábí se ve třech druzích a barvách, z nichž nejznámější a nejoblíbenější je Chartreuse zelená. Kromě ní bývá uváděna Chartreuse žlutá, v chuti poněkud odlišná, posléze pak bílá (bezbarvá), která však do obchodu přichází jen zřídka.

Cherry-brandy

Velejemný višňový likér lahodné chuti a ušlechtilého aroma. Nesprávně bývá ztotožňován se známějším likérem Griotte, který je však hustší, sladší a slabší. Kromě toho má Griotte svou typickou chuť a zvláštní aroma.

Podstatou likéru Cherry–brandy je opět čistá višňová šťáva (succus), které obsahuje rovněž 20 až 25 %, nebo macerát (výluh) z čerstvých višní.

Z ostatních přísad je obvyklý (na rozdíl od Griotte) cognac, resp. i jiné lihoviny, posléze pak různé aromatické a kořenité přísady.
Způsob výroby u tohoto likéru je jaksi volnější a každý výrobce se snaží vytvořiti svou vlastní specialitu.

Již sám název Cherry-brandy, což může být přeloženo jako višňová pálenka poskytuje výrobci širší pole působnosti, třebaže není přesný, poněvadž jde o višňový likér.
Název vyvolává mnohdy též klamnou domněnku, že jde o cognac. Budiž zde opakováno, že pod názvem brandy se rozumí nejen tuzemský cognac, ale všeobecně a ve spojení s bližším označením také lihovina jiného druhu, od cognacu odlišná.

Právě tak nelze tento likér zaměňovati s višňovými destiláty (např. italské maraschino), které svým charakterem ovocných destilátů i vzhledem (jsou bezbarvé, nažloutlé nebo růžové) se nápadně odchylují.

Cherry-brandy je tedy pravý višňový likér a jako takový se těší zasloužilé oblibě. Některé světové značky (Luxardo-Zara, holandské Bols a Haering, anglický Krohn Brothers) přicházejí do obchodu jako specialita v cenách značně vysokých.

Stupňovitost Cherry-brandy bývá asi 35 %, hustota je poměrně značná; barvu dává přítomnost pravé višňové šťávy.

Jakamarus

Speciální žaludeční likér vyráběný výhradně z přírodních léčivých rostlin.
Likér má výraznou nevšední chuť a účinně napomáhá při nechutenství, upravuje trávení a zklidňuje žaludek zvláště po tučném jídle. Pro jeho vynikající vlastnosti se stal též součástí mnoha druhů barových míchaných nápojů.
Tento vynikající bylinný žaludeční likér z roku 1916, původem od pražského lékárníka Aloise Kříže vyrábí od roku 2006 podle originálního receptu Hanácká pálenice Těšetice.

Jalovcové lihoviny

viz Borovička, Genevre, Gin, Kronawetter, Steinhäger a Old Tom.

Jeřabinka (Jarzebiak, Cognac aux Sorbes)

Polská lihovina, destilát z plodů (bobulí) jeřábu. U nás se vyrábí obvykle studenou cestou buď přímo macerací jeřabinek v lihu nebo z hotové jeřabinové šťávy, konečně pak z trestí, v kterémžto případě přidává se obyčejně jeřabinový líh (destilát) nebo i šťáva.
Síla bývá 35 až 40 %, obsah cukru různý: 20 až 40 % nebo je bez cukru vůbec. Barva je nažloutlá.

Karlovarská hořká

viz Becherovka.

Kaskanczy

Likér používaný buď samostatně nebo v silnější úpravě a s přísadou vína v horké vodě (ruský punč). Barva je růžová.

Kontuzsowka

Silná polská lihovina, mírně přislazená. Vyrábí se i u nás, v síle 40 až 60 % a s obsahem cukru 6 až 12 %.

Likér Kontušovka pochází pravděpodobně z Polska (Kontuzsowka), ale postupem doby zdomácněl i v našich krajích.

Tento bylinný likér byl dříve u nás ve značné oblibě a byl nabízen prakticky v každé hospodě.
Likér se vyráběl většinou z aromatických olejů smísených s pitným lihem.

K výrobě se používají esence nebo tresti různého složení. Nejčastěji obsahují anýz, fenykl, jalovčinky, mátu peprnou, koriandr, pelyněk, toto vše ve formě aromatických olejů neboli silic. Při výrobě se používá i nepatrné množství oleje citronového a růžového.

Švejkova Kontušovka je obchodní název pro likér, který u nás vyráběla likérka Seliko a.s. Olomouc Dolany. Tato likérka se při tvorbě názvu likéru nechala inspirovat knihou Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka a dala svému výrobku název Švejkova Kontušovka.

V současné době (leden 2010) již tento likér pravděpodobně nevyrábí žádná česká likérka.

Podle nejnovějších zpráv které máme k dispozici, připravuje výrobu tohoto žádaného likéru významná likérka na Moravě. Likér bude vyráběn výhradně z přírodních bylin.

Slavná Kontušovka opět na trhu

Mám velkou radost, že už konečně nebudu muset odpovídat na spoustu přicházejících e‑mailů s předmětem zprávy: Kde koupit Kontušovku. Děkuji tedy především panu Martinu Žufánkovi že tento slavný likér po více jak ročním uležení začal Rodinný ovocný lihovar Žufánek v prosinci 2010 prodávat.

Likér je vyroben tradiční a původní technologií výhradně z přírodních bylin, což ale není třeba zvlášť zdůrazňovat protože tato moravská likérka má výrobu z přírodních surovin v rodném listu.

Je však třeba zdůraznit a vysoce ocenit, že byliny použité pro výrobu této Kontušovky jsou macerovány v destilátu z tříleté medoviny, čímž likér získává neobyčejně jemnou a hebkou chuť.

A kde koupit tu slavnou Kontušovku?
Objednejte si ji jedině v e‑shopu Lepší nálada


Kronawetter

Jalovcová pálenka viz Borovička.

Londre (Amers de Londres - Londýnská hořká)

Nahořklý likér, mírně přislazený, barvy žlutohnědé.

Maraschino

Původní Maraschino di Zara je italský destilát dalmatských višní, tedy lihovina ušlechtilá, odpovídající svým charakterem a způsobem výroby třešňovce. Síla je 32 %. U nás není výroba višňových destilátů obvyklá, běžným je však Maraskinový likér, vyráběný cestou studenou a višňové likéry přírodní (Griotte, Cherry-brandy), připravené z ovoce nebo šťávy.

Marsala - crema

Jemný dezertní likér s přísadou vína.

Marsala all nuovo

Italský vaječný likér s vínem, obdobný vaječnému cognacu.

Meruňkovice (Apricot brandy)

Meruňkový destilát, obdobný slivovici.

Mogador

Oblíbený tabulový nahořklý likér střední síly i hustoty, barvy zelené nebo žlutohnědé.

Obilní pálenka

viz Žitná lihovina.

Old Tom

Anglická lihovina jalovcové chuti.

Persico

Likér hořkomandlové chuti, jemného aroma, bezbarvý nebo nažloutlý.

Pisco

Peruánská pálenka připravená destilací mladého vína z hroznů poněkud horší kvality, tedy takových, které již nebyly vhodné pro výrobu kvalitního vína vyváženého tehdy do Španělska.

Pálenka pojmenovaná podle přístavu Pisco byla nejprve oblíbený nápoj námořníků, kteří zajišťovali dopravu zboží mezi Španělskem a koloniemi. Později, kdy byl dovoz vína do Španělska zakázán se prakticky celá produkce peruánských hroznů začala spotřebovávat na výrobu této pálenky.
Další informace:
Pisco A Peruvian Tradition of Excellence
encyklopedie Wikipedia.

Pivní pálenka (Bierputzer)

viz Žitná lihovina.

Praděd (Altvater)

Známý hořký žaludeční likér, vyráběný z bohatého počtu bylin. Původní Praděd byl specialitou fy Gessler Krnov. V obdobném složení a dobré kvalitě vyrábí však likér Praděd i četné firmy jiné. Mívá asi 40 % lihu a 25 až 35 % cukru, barva je žlutá.

Puškvorcová

Jemný žaludeční bylinný likér, který kromě kořene puškvorce obsahuje i jiné druhy bylin, které vhodně doplňují puškvorcové aroma jak po chuťové, tak i zdravotní stránce.

Rakije (raki, rakija)

Rakije jest pálenka která je domovem na Balkánském poloostrově kde se připravuje destilací z různých surovin.
Bosenská Rakije se vyrábí ze švestek, podobně jako slivovice, jenže bývá slabší (20 až 30 % alkoholu).
Původní Rakije je vlastně první nezušlechtěný švestkový destilát a jako takový jde do konzumu. Tato Rakije bývá často i mírně zakalená nebo nažloutlá. Kvalitní Bosenská Slivovice je pak zušlechtěný, druhý destilát této Rakije.

V jiných oblastech Balkánského poloostrova, na Krétě, v Itálii, ve Španělsku se Rakije vyrábí také z jiných surovin; nejčastěji však ze slupek vinných hroznů (matolin), které odpadají při výrobě vína.
V těchto oblastech se uvádí do obchodu i Rakije silnější než 30 % alkoholu.

Technický slovník naučný z roku 1935 uvádí:
Rakije je kořalka, získaná pálením ze švestek stejným způsobem jako slivovice tj. z kvasu připraveného rozmačkáním švestek i s peckami. Rozdíl mezi slivovicí a rakijí spočívá ve způsobu destilace.
Destiluje se tak, aby pálenka měla pro konzum obsah 20 až 30 % alkoholu. Někdy bývá i slabě zakalená.

Rakije je oblíbená ovocná pálenka zejména v Srbsku a vůbec na Balkánském poloostrově. U nás se vyrábí podomácku na Slovensku a moravském Slovácku.

Roztopšin

Likér ruského původu, chuti převážně anýzové, střední síly i sladkosti.

Rum

Pravý rum náleží mezi lihoviny ušlechtilé a vyrábí se na ostrovech Jamaica Kuba aj. Nejznámější je rum jamajský, kubánský, kingstonský a pod. Výrobní surovinou je šťáva z třtiny cukrové (melasa), která se podrobí kvašení a pak destilaci, čímž získává se bezbarvý rum, vysokého obsahu alkoholu (70 až 80 %). Hnědavou barvu obdrží teprve delším ležením v sudech, ze kterých se barvící látky vyluhují.

Jamajský rum se importuje do Evropy v původní síle, do obchodu však přichází obvykle až po zředění vodou na 65 %, což byla dříve nejnižší hranice pro zboží pravé; zboží řezané lihem má hranici nižší a to 58 %, musí však vykazovati dostatečnou vůni a chuť rumu původního a musí být jako zboží „řezané“ označeno. Název „pravý“, „původní“ nebo „originální“ nesmí však v tomto případě již býti použit, nýbrž jen „jamajský rum“. Kromě stanovených alkoholických procent musí pravý i zředěný rum obsahovati jisté množství esterů a kyselin.

U nás se vyrábí výhradně rum umělý, připravovaný z tresti a přibarvovaný. Jeho minimální stupňovitost je 38 až 40 %, byly však k dostání i kvalitnější a silnější druhy (50 až 60 %), které obsahovaly i přísadu originálního zámořského rumu (např. Key rum).

Každý u nás vyrobený rum musí být označen jako „Tuzemský rum“ s udáním stupňovitosti, jména výrobce, ceny a čísla povolovacího výnosu. Označení „tuzemský“ platí pro všechny druhy rumu, které obsahují sebemenší přísadu aromatických cizích látek, tedy i pro druhy, které obsahují vysoké procento rumu původního a doplněné poměrně nepatrným množstvím lihoviny umělé.
Pravý rum je barvy světle hnědé, tuzemský bývá přibarvován na odstín temnější, mnohdy až nesprávně tmavohnědý.

Při výrobě originálního rumu se během kvašení ještě přidávají různé tropické rostliny (např. pomeranče nebo jen pomerančová kůra), jež mají velký vliv na charakter získaného rumu.

V hotovém destilátu se též často ještě macerují „rozinky“ a svatojánský chléb které dodávají rumu velice příjemnou hladkou a jemnou chuť.

Slivovice

Nejpopulárnější z našich ušlechtilých lihovin. Vyrábí se ze zralých švestek, které se nejdříve rozmělní i s částí pecek na kaši; hmota takto získaná se plní do kádí a ponechá samovolnému kvašení, podporovanému někdy přísadou kvasničných kultur. Po ukončení kvašení se hmota destiluje neboli tzv. „pálí“.

Prvý produkt, destilací získaný, bývá slabý a podrobuje se rektifikaci, při níž se odděluje střední frakce, která má nejjemnější aroma. V některých oblastech se provádí destilace tím způsobem, že se získává přímo konečný produkt síly 50 až 60 %.

Pravá slivovice mívá obyčejně 40 až 50 % nejméně však musí vykázati 38 % alkoholu, řezaná 32 %, rakije 30 %.

U všech druhů, podobně jako u cognacu je žádoucí co nejdelší uležení, kterým teprve dostává destilát svůj pravý charakter, jemné aromazaokrouhlenou, nikoli ostrou chuť.

Bezpečný alkohol nakupujte pouze v prověřených velkoobchodech, přímých distributorů a nebo přímo od výrobců:
Slivovica Žufánek 50%
Slivovica Žufánek z dubového sudu 50%

Dobrá, uleželá slivovice je nejen výtečnou lihovinou, ale i po stránce zdravotní je mnohdy velmi prospěšnou. Zvláště při nastuzení a chřipce koná znamenité služby, a jestliže je to navíc slivovice archivní předčí po této stránce i všeobecně uznávaný a osvědčený cognac. Pravá archivní slivovice jako přísada do čaje pak úspěšně konkuruje rumu.

Po chemické stránce obsahuje slivovice řadu organických látek, zvláště kyselin a jejich esterů (mravenčí, máselnou, octovou aj.), benzaldehyd (hořkomandlový olej), různé éterické oleje, octový aldehyd, furfurol, čpavek atd.

V nepatrném množství, asi 0,006 % je obsažen ve slivovici i kyanovodík. Přítomnost kyseliny octové projevují zvláště ony druhy slivovice, u kterých nebyla švestková kaše po ukončení kvašení ihned podrobena destilaci, ale uložena nejdříve na určitou dobu do sudů, což se provádí někdy experimentálně za tím účelem, aby pozdější destilát nabyl co nejjemnější aroma.

Jinak je nutno, aby kádě byly při kvašení dobře zakryty a bylo tak zabráněno přístupu čerstvého vzduchu, který tvorbu kyseliny octové umožňuje. Prostor pod poklopem se pak vyplňuje vznikajícím kysličníkem uhličitým, který vzduch sám vypuzuje.

Barva staré, uleželé slivovice je nažloutlá, čerstvější destiláty jsou bezbarvé, nebo slabě nažloutlé. Zabarvení slivovice ovšem není zárukou uleželosti, ježto nažloutlé zabarvení je možno uměle docíliti a je u řezaných lihovin dovoleno.

Pravé, původní destiláty se však přibarvovati nesmějí a je tím vysvětlitelné, že slabší a levnější výrobek budí svým vzhledem dojem uleželejší lihoviny, než destilát silnější a dražší.

Takovou pravou a kvalitní slivovici nám nyní nabízí například Rodinný ovocný lihovar Žufánek.

Stomachique

Hořký žaludeční bylinný likér, asi 40 %, slazený 30 % cukru a 5 až 10 % medu.

Steinhäger

Jalovcová pálenka, viz Borovička.

Tafia

Rum, pálený ze zbytků cukrové třtiny a užívaný (dříve) v námořním vojsku; název je z konce 18. století.

Triple sec

Likér příchuti pomerančové.

Treber

Pálenka z vinných matolin. Vyrábí se i z tresti.

Třešňovka

Patří mezi lihoviny ušlechtilé, u nás je její výroba podřadného významu, zůstávajíc daleko za populární slivovicí.

Višňovka

viz Maraschino.

Vodka

Ruská kořalka 50 až 70 %, bez cukru, nebo nepatrně přislazena. Velké množství této lihoviny uvedené v poslední době na trh je velké množství.

Podle původních starých ruských receptur byla základem vodka ruská Starka Litevska, kde základem bylo 56 litrů žitného lihu pravého a 47 litrů destilované vody.

Starka Litevska je dobrá vodka bez jakékoliv příchuti. Ruské vodky s příchutí se vyráběly z této vodky jako základu a přidávaly se podle názvu příslušné ingredience.

  • vodka Angielka obsahuje kořen angeliky, pepř a zázvor.
  • vodka Zubrowka, nasadí se do ní tráva Zubrovka (jinak Tomka vonná).
  • vodka cytrynowa, nasadí se do ní tence krájená kůra citronová.
  • vodka pomaránczowa gorzka, obsahuje násadu nezralých hořkých pomerančů.
  • vodka mietowa, obsahuje násadu z máty peprné.
  • Rossyjska wódka žalodkowa, obsahuje násadu nezralých pomerančů, máty peprné a anýzu.
  • vodka rossijska Kijowska, obsahuje násadu pepře a tence krájené kůry citronové.
  • vodka sladová, přidá se na 100 litrů sladový destilát 2-5 litrů.

Všechny vodky potřebují uležení v čistých nádobách, někdy se ještě filtrují, aby zůstaly křišťálově čisté. Násady do vodek se přidávají do hotového zboží se kterým musí proležeti.

Poznání Ultra–Premium vodky nám nyní umožňuje Rodinný ovocný lihovar Žufánek, který ji má též v nabídce, včetně podrobných informací o tomto jedinečném nápoji:
Purity Vodka 40%


Wódka

Polská kořalka, obdobná vodce ruské.

Whisky

Destilát, odpovídající naší pravé žitné lihovině, velmi oblíbená ve Skotsku, Irsku, Anglii a Americe. Dle těchto zemí je třeba také rozeznávati tři hlavní druhy této prastaré lihoviny.

Nejstarší a nejdokonalejší je whisky skotská. Vyrábí se z ječmenného sladu sušeného nad rašelinovými ohništi, čímž získává pozdější destilát zvláštní příchuť, u mladé whisky nepříjemnou, uležením však vyrovnanou v charakteristický kouřový buket.

V novější době se od této příchuti více méně upouští, resp. volí se takový způsob výroby u kterého kdysi tak tradičně hodnocený kouřový pach nevystupuje již tak drsně a pronikavě. Některé moderní palírny odstranily užívání rašelinového kouře při sušení sladu vůbec a nahradily část ječného sladu různými obilninami jako žitem, ovsem, kukuřicí a pod.

Skotské whisky mívají 50 až 60 % alkoholu.

Anglická nebo Irská whisky je vyráběna s malou přísadou sladu nezakouřeného, nebo bez sladu vůbec. Výrobní proces je odlišný a dociluje se jím jemnější měkké chuti, třebaže původní irské whisky mívaly obvykle 70 až 72 % alkoholu.

Americká whisky je řízná, silná a ostrá a vyrábí se ze žita nebo kukuřice.
Podobně jako jiné destiláty, potřebuje každá whisky delší uležení, dozrání. Na volbě sklepů a sudů zde pak velmi záleží.

Je zřejmé, že whisky má celou řadu odrůd a variací, které jen skutečný znalec dovede rozeznat a posoudit. Kromě různých výrobních metod je věnována v palírnách zvláštní pozornost tzv. blendingu. Je to míchání různých druhů whisek a tvoření rafinovaných harmonií vůně, chuti, síly a účinků. Úloha tu připadá odborným míchačům, blenderům, kteří jsou skutečnými mistry svého oboru a na slovo vzatými znalci tohoto nápoje. Kombinují mnohdy i několik desítek druhů, z nichž každý hraje v konečné směsi určitým, nebo několika určitými, nezasvěcenému laiku nepostižitelnými odstíny.

Do obchodu uváděné různé typy whisky jsou tedy obvykle kombinacemi několika druhů, vždy však ve stejném, vyzkoušeném poměru míchaných. Jedině americká whisky bývá jednotná, bez přísady jiných odrůd, proto je také drsnější.

Průměrné stáří do obchodu uváděné whisky je 3 roky; její barva, vytvořená během ležení převážně v dubových sudech, je žlutohnědá.

Na webu Petra Komárka naleznete další velmi podrobné informace o Skotské Whisky. Výrobní oblasti Skotské Whisky a podrobné informace o výrobních technologiích naleznete na webu jediného pití, které za to stojí.

Žitná lihovina (pravá)

Destilát, který tvoří přechod mezi ušlechtilými a obyčejnými lihovinami. Je vyráběna z rozmělněného žita s přísadou sladu, někdy také pšenice, kukuřice nebo i pohanky.
Po zcukření škrobu a přidání kvasnic se nechá směs důkladně prokvasiti, načež se přikročí k destilaci, obvykle opakované, neboť první destilát bývá na alkohol chudý. Teprve opětovanou destilací se získá výrobek, obsahující normálně 42 až 62 % alkoholu.

Do obchodu přichází žitná lihovina pod různými názvy podle jejího původu; např.: Polská žitná, Prostějovská režná, Nordhäusská apod.

V postatě však si jsou velmi podobné neboť základní charakteristiku žitné tvoří zvláštní příchuť, způsobená přiboudlinovými oleji z obilních zápar. Tato hlavní součást je v obilní pálence přítomna v množství až 0,5 objemových procent (počítáno na alkohol absolutní).

Do kategorie obilních pálenek je možno zařaditi též příbuznou pivní pálenku, která se dříve vyráběla destilací z pivovarských odpadků (pivních kvasnic) v síle 28 až 50 % a je známa pod názvem Bierputzer.

U veškerých obilních pálenek je žádoucí náležité uležení, při kterém teprve vznikají cenné aromatické látky. Barva po uležení bývá nepatrně nažloutlá a vzniká, jako u ostatních destilátů extrakcí barevných látek ze sudů. Náhražkou pravé žitné lihoviny je výčepní kořalka, vyráběná z tresti nebo éterických olejů.